TINNITUS - základní informace, otázky a odpovědi

Základní informace, odkazy na články a studie + názory uživatelů.
Uživatelský avatar
mejla
Příspěvky: 420
Registrován: úte 22. led 2013 15:57:18
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele:

TINNITUS - základní informace, otázky a odpovědi

Příspěvekod mejla » pát 25. led 2013 17:39:39

Převzato s laskavým svolením z webu: http://www.opavamedica.cz

Co je to tinnitus?

Jedná se o syčení, šumění, hvízdání až rachot v uchu, které ovšem slyší jen postižený. Mluvíme zde výhradně o subjektivním tinnitu, nikoliv o šelestech objektivně zaznamenatelných.

Co je akutní tinnitus?

Medicína rozlišuje mezi akutním tinnitem, který vznikl akutně, obvykle náhle, a chronickým tinnitem. Akutní tinnitus, zvláště pokud je sdružen s akutní ztrátou sluchu, má být vyšetřen lékařem k vyloučení případných skrytých vážných příčin. Léčba akutního tinnitu a akutní ztráty sluchu se liší podle jednotlivých států. V Evropě je tomu věnována větší pozornost než v USA. Jestliže není zjištěna žádná specifická příčina tinnitu či náhlé ztráty sluchu, léčba obvykle spočívá ve zlepšení krevní cirkulace a lepšího okysličení tkání.

Velmi často to způsobí odstranění akutního tinnitu. Dnes známe velké množství příčin, které způsobují akutní tinnitus. Věřte znalostem, zkušenosti a radám svého doktora.

Co je chronický tinnitus?

Jestliže tinnitus, který se nově objevil, nevymizel, ale přetrvává po více než 6 měsíců, nazýváme ho chronickým.
Je tinnitus způsoben poruchou vnitřního ucha?

Zdá se, že ano, alespoň na počátku. Typický příklad je tinnitus způsobený excesivním hlukem (výbuch, výstřely). Velmi často zde nejdeme poškození vnitřního ucha, zejména vnějších vláskových buněk. Individuální stav sluchu je analyzován pomocí audiogramu. Jestliže je tinnitus sdružen s částečnou poruchou sluchu, bude mnoho pacientů lokalizovat „jejich“ individuální frekvenci tinnitu do blízkosti frekvencí, které vykazují vadu. To znamená, že tinnitus není ani ve sluchově zcela normální oblasti ani tam, kde již evidentně sluch není vůbec.

Tak tinnitus přeci jen pochází z ucha?

Ne. Mechanismus tinnitu je komplexní a - poctivě řečeno – ještě mu plně nerozumíme. Přestože na počátku tinnitu je velmi často nějaká ztráta sluchu, tinnitus sám se zdá být procesem, který se dává do pohybu sám od sebe. Chronický tinnitus není způsoben signálem, který ucho vysílá do mozku. Z tohoto důvodu přerušení sluchového nervu tinnitus neeliminuje. Tato procedura byla provedena u několika nešťastných lidí s těžkým strádáním. Nechala je pochopitelně kompletně hluché, ale selhala, co se týče ukončení tinnitu. To nám dokazuje, že jde o proces, který se děje uvnitř mozku. Zdá se, že po čase mozek sám způsobuje vzrůstající pozornost a koncentraci na tinnitus. Můžeme říci, že šelest, ačkoliv není slyšen, je stále znovu zažíván.

Může být tinnitus měřen?

Jedna z prvních věcí, které Vám doktor nebo audiolog provedou, je vyšetření sluchu, audiogram. Doprovází-li některou z forem ztrát sluchu, pak může být často lokalizována i frekvence individuálního tinnitu.

Lze existenci tinnitu dokázat?

Existují vzácné formy tinnitu dané cévními anomáliemi, kde šelest může být zaznamenán mikrofonem a aktuálně může být slyšen druhými. Test s mikrofonem obvykle bývá součástí diagnostické procedury u akutního šelestu. V jiných případech zní odpověď NE. Jak je naznačeno výše, z audiogramu lze usuzovat, kde a si leží frekvence tinnitu, ale ne, je-li tinnitus přítomen. Mnoho lidí se ztrátou sluchu nemá tinnitus. Bohužel není způsob, jak Váš šelest ukázat jiným. Ušní šelest je vjem, který můžete prožívat jen Vy. Tinnitus bohužel nejednou způsobuje i zhoršení vzájemných partnerských vztahů.

Může být poškození vnitřního ucha opraveno nebo operováno tak, aby tinnitus zmizel?

Velmi často nemůže být stanovena příčina tinnitu. I proto nemůžeme stav operovat. A to ani tehdy, jestliže se předpokládá poškození vláskových buněk vnitřního ucha např. při akutraumatu (detonace, výstřely ...). Tyto struktury nelze v žádném případě operovat.

Je tinnitus sdružen s nedoslýchavostí?

Ano, velmi často. Mnoho pacientů s tinnitem má současně nějakou formu nedoslýchavosti, obvykle ve vysokých frekvencích. Proto je důležité provést vysokofrekvenční audiogram. Nicméně je množství pacientů s tinnitem a přitom s absolutně normálním sluchem.

Jestliže budu nosit sluchadlo, bude to mít vliv na můj tinnitus?

Jestliže je šelest sdružen s nedoslýchavostí, pak velmi často ano. Proto je vždy nutné navštívit audiologa. Tento test se rozhodně vyplatí. Audiolog Vám také často poradí, zda kombinace (sluchadlo a noiser) má či nemá smysl. Vrátíme se k této otázce ještě později.

Může být hlasitost šelestu změřena?

Ano a ne. S pomocí audiogramu můžeme stanovit, jak hlasitě je tinnitus pociťován při srovnávání hlasitosti s nějakým tónem, anebo jakou intenzitou šumu je maskován, To ovšem ale není objektivní měření. Spíše je toto „měření“ založeno na subjektivním posuzování vlastního nitra. Nicméně, je-li pacient kooperativní, výsledek může být reprodukován a s předpokládanou malou chybou nám dává obrázek o stavu vnímání šelestu danou osobou. Takováto měření mj. odhalila, že množství postižených popisuje změny intenzity šelestu prakticky po minutě, typicky po nějakém sportovním výkonu či po psychickém napětí. Změny v hlasitosti jsou mnohdy v rozmezí jen několika málo dB (tzn. Těžko diferencovatelné pro normálně slyšící lidi), ale postižený je popisuje jako „podstatné“. To podtrhuje citlivost těchto pacientů vzhledem k tinnitu.

Tak jak je tedy tinnitus hlasitý?

Tato odpověď Vás překvapí – tinnitus je vždy velmi tichý zvuk, srovnatelný se zvukem listí na stromech při nejmírnějším větříku, téměř bezvětří. Tinnitus je zvuk sotva slyšitelný, jen lehce nad prahem vlastního sluchu, nejčastěji mezi 5 – 15 dB. Jsou to opravdové „zvuky ticha“. A Vám se přitom zdá, že je o nákladní vlak, který projíždí Vaší hlavou. Jen pro srovnání – 10 dB je šum lesa v praktickém bezvětří. Zvuk polknutí, který je velmi dobře slyšitelný, jestliže na něj zaměříme pozornost, má průměrně 30 dB, je tedy 10x silnější. (Viz kapitola co je dB?). Ale Vy zvuk polknuté při jídle neslyšíte, nevnímáte, protože jej aktivně nevyhledáváte!

Jak hlasitě popisují ostatní svůj tinnitus?

Protože hlasitost tinnitu nelze změřit objektivně, je těžké provést nějaké srovnání. Individuální popisy se velmi liší. Měření, jak je popsáno výše, ukazuje tinnitus jako velmi tichý zvuk, nejčastěji v rozmezí 10 – 15 dB. 80% lidí s tinnitem, ačkoliv jej popisují jako „velmi hlasitý“, se stavu dobře přizpůsobilo a nehlásí žádné negativní pocity, zatímco zbylých 20% udává všechny stupně od „zneklidňujícího“ až k „nesnesitelnému“. Malá část je natolik pod vlivem svého tinnitu, že nejsou schopni spát, soustředit se na práci a nenacházejí na životě nic pěkného.

Může můj tinnitus po čase zesílit?

Změřitelná síla se nezmění. Změny během dne, často závislé na aktivitě, se odehrávají jen v úzkém rozmezí. Podle výsledků měření zůstává tinnitus vždy velmi tichým zvukem. Zdali bude vnímán silně, částečně závisí na osobní strategii, kterou jste zvolili v přístupu k němu.

Proč se někdy mění hlasitost mého šelestu?

Individuální hlasitost šelestu dosti odpovídá momentální situaci. Spousta lidí udává, že zívání a žvýkání šelest zklidňuje, zatímco psychické napětí, stejně jako sport nebo třeba dlouhé řízení auta jej zhoršují. Ale jakékoliv změny hlasitosti se obvykle rychle vrátí k předchozí formě.

Proč tedy vnímám svůj šelest tak hlasitě?

Část odpovědi je v otázce. Šelest je v oblasti duševního zážitku. Nejde o zvukový signál z ucha do mozku, spíše jde o jakýsi druh iritace vnímání, nadměrné vyhodnocení mozkem.

Vědci dnes shrnují naše poznatky o tinnitu tak, že přinejmenším částečně jde o výsledek jakéhosi zaučování se mozku, snad srovnatelného s bludným kruhem. Jedná se o následující:

Je snadné si představit, že mozek dostává množství informací od všech našich smyslu – protože ale mozek má jen omezenou zpracovatelskou kapacitu, musí zde být nějaká filtrace. Ta se většinou uskutečňuje na poměrně nízké úrovni, v podvědomí, diferencováním mezi „důležitým“ a „nedůležitým“ signálem. Vjemy označené jako „nedůležité“ jsou zablokovány na nízkém stupni našeho řetězce předávání informací, pod úrodní vědomí. Typický příklad je tikání hodin na zdi, šumění ledničky, větráček počítače apod.

Všechny podněty, ať již zrakové, hmatové, sluchové atd., projdou naším vědomím, jestliže se objeví prvně. Ale pak jsou mozkem označeny za důležité nebo nedůležité. Zvuk s nulovou informační hodnotou nezíská od mozku žádnou pozornost a je z našeho vědomí odstraněn. Vaše ucho samozřejmě předává dále tikot hodin, ale Vy ho „neslyšíte“ – pokud se aktuálně na něj nesoustředíte, neboli „reaktivujete“ vědomě způsob zpracování signálu.

Tato metoda „zpracování nervových signálů“ je součást naší povahy. To je velmi důležité. Nemá smysl vnímat zvuk našeho polknutí, to nám neposkytuje žádnou výhodu pro přežití. Musíme ale velmi dobře vnímat prasknutí větvičky pod nohou šelmy! Naše smysly musí především zaznamenat nebezpečí, abychom mohli přežít. Sluch je hluboce emocionální proces, daný dokonce i anatomicky: část sluchové dráhy prochází tzv. „Limbickým systémem“, anatomicky danou strukturou mozku, která opatruje naše pocity. Abychom shrnuli uvedené – mozek vyhodnocuje informace jako část „Darwinova boje o přežití“. Jestliže se objeví neznámý signál a jestliže se objeví náhle, obvykle reagujme strachem a napětím – ve fyziologické přípravě úniku nebo boje.

Tak přesně funguje tinnitus. Jeho začátek je obvykle náhlý a typicky alespoň v mírně stresové či vypjaté situaci (nejméně 80% uvádí tyto okolnosti při vzniku tinnitu). Váš mozek neví, jak ohodnotit tento zvuk, Vaše nitro neví jak ho chápat a reaguje brzy v kombinaci s prvky hněvu, protože tinnitus Vám bere Vaše „právo na klid“. Následně je tinnitus jakožto nevýznamný a často neškodný vjem orazítkován negativně. Začínáte poslouchat svůj šelest, jestli „tam ještě je“ nebo „jestli nezesílil“. Ptáte se svých známých, doktora, specialistů. Dostáváte odpovědi jako „s tím nemůžeš nic dělat“, nebo dokonce „to může být předzvěst mrtvice či infarktu“ a tak podobně. Některé takové odpovědi mohou být naneštěstí naprosto devastující, ničivé. Nechávají Vás bezradnými, bez nápadů, jak situaci řešit. Stálé napětí bez výhledu na pomoc je velmi negativní stres. To samozřejmě zesílí Vaše obavy ze zvuku ve Vašich uších. A bludný kruh se tak uzavírá.

Kde tinnitus vzniká?

Je spousta náznaků, které ukazují, že v mnoha případech šelest začíná ve vnitřním uchu, že má „kochleární“ původ. Ve skutečnosti při množství zvukových excesů, které dopadají na naše uši každou minutu, musí zde být jakási zvláštní chybná informace, která je cestou sluchové dráhy přenesena do mozku a odstartuje bludný kruh tinnitu. Jestliže tato mal-informace byla jen krátká, bludný kruh se může přerušit.

Jestliže ale tato mal-informace s vysokým stupněm významnosti přetrvává, bude soustavně spouštět onu sensorineurální smyčku, dokud neodstartuje svůj vlastní chod lokalizovaným v mozku. Hovoříme zde o „centralizovaném“ zvuku.

Není bez zajímavosti, že každý z nás zavřen do zvukotěsné komory po chvíli uslyší našeho sluchového systému, který normálně neslyšíme, protože jeho úroveň je velmi nízká. Pouze pokud se tinnitus dostane do našeho „sluchového vědomí“, stane se problémem.

S čím lze tinnitus srovnat?

Tinnitus je často přirovnáván k fantomové bolesti, tj. k druhu bolesti, který se může vyvinout po amputaci v chybějící končetině. Zdá se, že i arachnofobie (strach z pavouků) je dobré srovnání.

Mnoho z nás může mít problém v představě fantomové bolesti, ale jistě si všichni umíme představit, co je strach z pavouků. Arachnofobie je typickým příkladem, kdy výsledný stav nemůže být adekvátní ve vztahu k „objektivnímu“ podnětu (např. velikost pavouka, který pro nás nepochybně neznamená nebezpečí), arachnofobie je naučena ještěrkami, hady či pavouk a narůstá věkem.

Právě jako tinnitus, strach z pavouků není raritou. Jen u pár nešťastníků to doje tak daleko, že ovlivní jejich život, nedovolí jim jít tam, kam chodí ostatní a dělat takové věci jaké ostatní bez obtíží dělají.

Je tinnitus nemoc?

V pravém smyslu slova tinnitus není nemoc, je to symptom. A tento symptom ještě neoznačuje nemoc.

Je tinnitus předzvěstí nemoci?

Akutní tinnitus je běžně spojován s poruchou krevní cirkulace v oblasti vnitřního ucha. Z toho důvodu je považováno mnoho lékaři (i když ne všemi) za nutné co nejrychleji obnovit okysličení daných tkání.

Pro chronický tinnitus ovšem zní odpověď rozhodně NE. Tinnitus rozhodně není předstupněm mrtvice, srdečního infarktu a podobně.

Způsobí nakonec tinnitus moji hluchotu?

Ne. Nicméně velmi často jsou tinnitus a částečná ztráta sluchu ruku v ruce. V takových případech může být tinnitus často ovlivněn sluchadlem. I kombinace sluchadla s „noiserem“ – TCI combi, Prisma TCI - (TCI = tinnitus control instrument) může mít rovněž smysl.

Je tinnitus ukazatelem mozkového nádoru?

Jako část diagnostického procesu při vyšetřování Vašeho tinnitu musí lékař vyloučit i tzv. „neurinom akustiku“, vzácný benigní tumor postihující akustický nerv. Jinak na tyto obavy zapomeňte.

Má tinnitus nějaký vztah arterioskleróze?

Tinnitus rozhodně není indikátorem arteriosklerózy.

Může můj tinnitus najednou zmizet?

Stává se to, ale vzácně. Poctivá odpověď proto musí znít: pravděpodobně ne. Nicméně se můžete docela dobře naučit s tinnitem sžít, adaptovat se na něj. Uvědomme si, že 80% lidí s tinnitem se docela dobře přizpůsobilo a neudává žádnou změnu v kvalitě života.

Může plombování zubů způsobit chronický tinnitus?

O tom se hovoří, nicméně se to neprokázalo.

Zpět na

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host