můj příběh standa 53 let

Aneb jak to všechno začalo. Napište ostatním, kdy se u vás projevil TINNITUS, jak jste s ním bojovali či jak jste se s ním naučili žít.
madukas
Příspěvky: 1
Registrován: ned 19. úno 2017 16:13:56

můj příběh standa 53 let

Příspěvekod madukas » pon 20. úno 2017 18:56:39

ahoj,jmenuji se standa je mi 53 let.2 unora 2017 mám pocit ,že muj život skončil.Začalo mi pískat v levém uchu a ted zhruba po třech týdnech je to stejné.Psychika je v háji,naprosto bez obalu píši,že přemýšlím,že to prostě ukončím.za tu dobu jsem absolvoval všechno co se dalo,beru betaserc,prednison,mám za sebou infuze a 5 barykomor.v hlavě se mi spouší silný větrák,občas to zlkidní do podoby hučení,cvrkání a vysokého pískání.zvuky nejsou ve stejné hladině,kolísají a místy je to k nevydržení.ty tři týdny držím silou vůle,nežiju jen přežívám.Dnes 20 unora jsem byl za dr.bendovou v hlasovém centru.naprosto bez obalu mi řekla ,že už se toho nezbavím a že s tím se musím srovnat.že ona taky má tinnitus už 5 let a že to zatím dokázal každý,že jí prošlo rukama 4000 pacientů s tinnitem a všichni žijou v pohodě.mám ještě dobrat 5 barykomor,ale po nich mi přijde ,že je to minimálně stejné a místy i horší.laser prý vůbec zkoušet nemusím,protože jsou to jen vyhozené peníze a žádného pacienta ze své praxe nezná kterému by to pomohlo.říkala ,že hodně je to problém krční páteře,ale s tou má problém kde kdo a tinnitus nemá.je fakt ,že za krkem mě často bolelo,ale jinak jsem problémy neměl.hodně sportuji,zdravě jím a v práci mám pohyb.
píši vám sem tento příběh ,protože i když mám kolem sebe skvělé lidi,manželku,rodiče ,obětavého bratra,tak stejně jsem na tom tak špatně psychicky ,že prostě nevěřím tomu,že se s tím dokážu srovnat.
i po těch třech týdnech mám pocit,že už žádná naděje není i když jsem s několika lidma mluvil co se s toho dostali,ale ve mě už nezvývá moc sil k boji.vlastně i tady na tomto foru je to bohužel drtivá většina lidí co se toho nezbavila.ani si neumíte představit,kdyby to bylo naopak-jak bych vám všem přál,abyste se toho svinstva zbavili,protože i pro mě by to byla naděje v tom,že bych si řekl-naštěstí se toho dá dobře zbavit.asi můj příspěvěk na vás bude nepůsobit dobře,ale prostě nevím jak dál.přitom už v životě něco za sebou mám-6 dost těžkých operací,ale narovinu říkám,že tohle mě dostalo do kolen a nezvládám.sbohem

michal
Příspěvky: 315
Registrován: pát 01. bře 2013 12:06:52
Bydliště: Praha východ

Re: můj příběh standa 53 let

Příspěvekod michal » pon 20. úno 2017 22:07:06

Ahoj Stando,
tím co popisuješ jsem si prošel taky. Zkus dochodit ty barokomory a na přechodnou dobu cca rok až dva zkus antidepresiva. Přečíst a myslet si o nich můžeš kde co, ale pomůžou ti překlenout prvotní dobu než začneš myslet na něco jiného než že to ukončíš. Doktoři v tomhle dokážou bejt dost drsní, ale oni se s tím setkávaj každý den tak otupí nebo ztratí empatii.

Takže žádné SBOHEM, ale alou pro AD. Jen počítaj s přechodným zhoršením - cca 1-2 týdny.

Jinak pro rychlejší komunikaci se přihlaš na Facebook do skupiny Máme tinnitus - jsem tam správce
https://www.facebook.com/groups/904079546369135/
Fórum poslední dobou slouží jako vědomostní základna a úložiště příběhů.

jirkasi
Příspěvky: 18
Registrován: úte 06. říj 2015 17:23:01

Re: můj příběh standa 53 let

Příspěvekod jirkasi » čtv 23. úno 2017 9:53:02

Ahoj Stando
v žádném případě to nesmíš vzdávat. Když si přečteš můj příběh na
viewtopic.php?f=6&t=735
tak zjistíš že vydržet se dá vše. Letos mi bude 70let nic mi nezabralo naopak Ad mi vůbec nepomohlo. Také jsem byl na hraně co dál. Mám sice o proti Tobě výhodu že jsem v penzi a mohu oddechovat když mne to bere. Abych se aspoň trochu odpoutal od problému k večeru i když nerad zasednu k TV a zásadně přes sluchátka si pouštím uklidnující pořady co mne baví -příroda historie ap. To se musí mozek soustředit na poslech a tím, že zvuk jde přímo do ucha a nerozbíjí se o stěny v místnosti částečně přehluší Téčko a dosti mě to pomáhá. Budil jsem se v noci a do rána nespal.Spocený bušení srdce- dokroři mne vyšetřili-jste zdrav srdce ok i ostatní. Postupně jsem se naučil, že už docela spím, což je největší úleva. Mozek je vypnutý a ráno nejsem tak unaven jako po celodenním Téčku co dělá bordel v hlavě. Také mám mnoho různých nedefinovaných frekvencí. Vadí mi i městský hluk zesiluje se mi to(hyperakusí), ale v přirodě se to dostane na snesitelnou mez. Není to o boji, ale o tom smíření.I já se s tím nedokážu často smířit a nedokážu mozku poručit ted ten bordel v hlavě neposlouchej. Možná bych Ti poradil co částešně pomohlo mě. Navštívil jsem psychologa a asi půl roku s ním vedl různé debaty a částečně se z toho vypovídal. Téčko nepřestalo to ne, ale on dokáže vest hovor tak aby se mozek uvolnil a dostal člověka do snesitelnější polohy. Nevím, možná to trochu pomůže.Držím Ti palce a zkoušej to. Jirkasi

Uživatelský avatar
Gek
Příspěvky: 10
Registrován: pát 19. srp 2016 8:53:05
Bydliště: Moravany

Re: můj příběh standa 53 let

Příspěvekod Gek » pát 24. úno 2017 20:08:25

Stando.
Sbohem není dobré rozloučení. Skoro bych řekl, že blbé. Napiš jak to vše pokračuje, nevzdávej to. Vím, že je to nepříjemné, otravné, pitomé a já nevím co ještě. Ber to ale s optimismem. Mě píská asi deset let, byl jsem v uchárně, polykal prášky. Teď na stará kolena se mi přidala lupenka, pravá kyčel po operaci, levá v září, několik operací ledvin, přesto se snažím dívat dopředu s optimismem. Když je toho moc, pustím si sprchu, mám ji i v telefonu. Jak se probudí jaro, napumpuju koloběžku, narvu si sluchátka do uší, pustím muziku a vyrazím. Dej se na geokešing. To si dáš sluchátka s muzikou a vyrazíš do přírody hledat kešky. Chytne tě to.
Nevzdávej to, udělej to pro sebe, pro rodinu, pro kamarády. Bojuj. Zajdi k psychologovi a uvidíš. Pomůže to. Poslechni rady tady.
Zdeněk
Věci mají jen cenu radosti, kterou mohou způsobit. Richard Aldington


Zpět na

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host